24.10.2008 9:40:45 teta
Ničeho se nebojte.
Náš mladý pán nočním řevem strávil několik let života (u mě se jednalo spíš o živoření)a do peřin jsme ho dostávali pouze pomocí brachiálního násilí - a vidíte, přešlo ho to.
Nyní postel miluje, spal by pořád, a rád...večer už vůbec nepláče...
Chce to jen počkat těch osmnáct let.
Odpovědět