Re: rozhoduje rodič

jojo, já taky čtu, až mi to leze na mozek, a kdekdo okolo mne, kdo je ochoten důvěřovat svým instinktům a sám sobě a četl kulový, to s dětma koulí líp
cizí problémy se vždycky líp řeší, takže ještě k tomu Tvému mne napadá, že bych ten postup aplikovala na provozní věci, ne na vyjadřování citů - vyžadovat objetí tatínka, pusu ap. možná spíš on sám by mohl malou obejmout, když ji ve školce berete - vzpomínám, jak nám prarodiče jednou hlídali přes noc synka a když jsem přišla, tak ten si mne jakoby vůbec nevšiml. já jsem se mu nechtěla "vnucovat" a "nutit" ho mne přivítat, tak jsem dělalala jakoby nic a čekala, až si jako na mne zvykne, ale mrzelo mne to. po chvíli přišel manžel, kluk zas nic, ale jej to nevyvedlo z míry, prostě ho sám vzal do náruče, opusinkoval a synek se k němu přivinul a byl v pohodě.prostě iniciativa je asi přirozeně vždycky na nás rodičích, když dítě samo přiběhne, tak je to spíš bonus..
když děckám ustupuju, kde nemám, tak většinou to poznám(když si teda všimnu, jak se cítím) podle toho, že mám najednou takový uštvaný, rezignovaný pocit:"dobře, dobře, dám ti zelenou lžičku místo červené, jen ať už je klid." jasně, když řeknu:"ne, broučku, dala jsem ti červenou, tak to s ní pěkně sněz", tak následuje řev. ignoruju a jdu si po svém! nejlíp do jiné místnosti, tím se řev podstatně zkracuje. nebo taky dávám odstupňovaně najevo, že tohle mu trpět nebudu - prvně slíbím, že když nepřestane, věc mu vezmu, když pokračuje, tak mu ji vezmu(když ji ale chce zpátky a řekne prosím, tak vracím), pak řeknu, že jsem naštvaná, jak se vzteká, a jestli nepřestane ječet, tak že ho budu muset plácnout - málokdy ho plácnu, protože většinou reaguje už na něco z předchozího. když se uklidní, tak ho vždycky polísám a dám mu pusinku, aby viděl, že mi nevadí on, ale jeho chování a když už je klid, tak se máme zase rádi...
Tak tolik ideální scénář,který bez problémů a sebevědomě dodržuju, když nejsem nevyspalá, v časové tísni, podrážděná z manžela, svých neúspěchů, není doma moc bordel a cítím se jako kompetentní matka - takže asi máš představu, jak často se mi to daří Ale je fakt, že čím jsem důslednější, tím méně umrčenej malej je, a naopak...