Re: Ztráta svobody

Já jsem sice na domácnost "pečlivka", ale na druhou stranu se to snažím příliš nepřehánět. Nestydím se za to, že občas posadím staršího chlapečka na chviličku k pohádce, mladšího kojím a třeba čtu rodinku.
Moje maminka dělala všechno velmi důkladně a výsledek byl ten, že zrovna včera popisovala jedné známé, jak pak už od oběda počítala hodiny a nemohla se dočkat, až konečně usneme, a zároveň se za své pocity styděla. Je mi trochu líto, když něco takového slyším. Fakt ovšem je, že s námi byla hodně sama a měla dost vážné zdravotní problémy i problémy v manželství, které mnoho let před okolím tajila. Ale i když se velmi snažila, tak na ní večer bývalo znát, že už nás má dost. I ten nejtrpělivější rodič dá svoji únavu dětem pocítit, i když třeba nevědomky. Na jednu stranu ji chápu a nevyčítám jí to, ale na druhou stranu schválně dělám spoustu věcí jinak a když to maminka vidí, tak je ráda. Mě třeba mrzelo, že maminka není "parádnice" jako já, že ji třeba nebaví nosit dlouhé vlasy a malovat se, ocenila bych to víc než třeba domácí sirupy nebo moučníky.