Re: Ježíška nevedeme:-)

Amy a když za tebou přijde syn např. s tím, že "viděl" skřítka, jak to vyřešíš? To teď není zlomyslá otázka, jenom by mne zajímalo, jak se tyhle věci řeší v jiných rodinách. S tím skřítkem mi kdysi přišla dcerka, když byla jako předškolák na táboře a hráli v noci bojovku. Vedoucí ji při tom nechali a my taky, nikdo neměl to srdce jí "ukrást" obrovský zážitek. Dneska asi ví, že to skřítek nebyl, nicméně na to pořád ráda vzpomíná.

U nás donesou dárky pro děti andělé, jako pozdrav od Ježíška. Dospělákům už dárky nenosí, ti si je dávají mezi sebou. Dcera má 9 let a letos asi poprvé tušila, že dárky koupili rodiče. Ale poctivě psala dopis, těšila se s malým bráškou atp. Na Mikuláše nevěřila už loni, ale hrála to pro brášku s námi.
Jinak naše děti znají legendu o Mikuláši i příběh o Ježíškovi. Oba mají opravdu mocnou fantazii a syn pevně věřína skřítky, víly, kouzla... Dcera postupně začíná chápat, co je a co není pohádka, ale brání se tomu seč může.

Mám kamarádku, která má stejně staré děti jako já a od mala je vede k realitě. Ježíšek k nim nikdy nechodil, Mikuláš je nesmysl.. Od malička dětem ihned jakékoliv pokusy o "tajemno" rozmlouvala. Stejně tak povídání si s panenkou nebo plyšáčkem bylo vždy nesmyslné, neb to jsou jenom hračky. V současné době si zoufá nad nedostatkem fantazie u dětí, nad jejich naprosto neuvěřitelné nedětským myšlením, nad tím, že nemají v podstatě žádný rozlet. Vím, tohle je extrém ve výchově, ale mám pocit, že kouzla a tajmeství dokážou v dětech vyvolat silné zžitky a hodně jim zpříjemnit dětsví.