Nevyměnila bych rozzářené dětské oči

za "pravdu" o Ježíškovi.
Dodnes se celá naše rodina, včetně ateistických babiček, vyjadřuje stylem - Co Ti má přinést Ježíšek? Děkuju, Ježíšku!, když najdou pod stromečkem dárky apod., pod stromečkem dodnes já dárky rozdávám, jelikož mi odmala to privilegium patří a dodnes, ať jsem stará jakkoli, pokukuju po večeři automaticky po zácloně v oknech, a to proto, že jsem cca ve 4 letech Ježíška "viděla" - pohnul záclonou, najednou zazvonil zvonek a máma stála u rozzářeného stromku s kupou dárků :o)))
Vlastně doposud nedokážu říci, kolik mi bylo, když jsem se dozvěděla, kdo nosí dárky - muselo to být někdy v době, kdy jsem byla s to je kupovat sama, ale přesto lze říci, že na Ježíška věřím i ve svých 35 letech - zachováváme rituály jako v našem dětství, scházíme se již se svými dětmi, a když jsem letos viděla oči mé tříleté neteře, když přišel Ježíšek, skoro jsem se rozbrečela a měla jistotu - on totiž přišel a snad bude chodit stále!