Pobyt dětí venku

Snad poslouží moje zkušenost,jsem malinko starší ročník.V šedesátých a sedmdesátých letech,kdy děcka běžně lítala venku,jsem se tam strašlivě nudila a toužila být doma,hrát si zalezlá s panenkou,jako větší zalízt někam s knížkou.
V devadesátých letech,když vyrůstali moji kluci,trávili čas sami na velké zahradě a kolem bytovky už zhruba od tří let.Ne sami,ve společnosti o něco starších dětí.Samozřejmě pod mírným dohledem,ale v zásadě si dělali,co chtěli.Vše víceméně skončilo nástupem do školy a objevením kouzla počítače.Ven jsem je nedostala,měli jinou zábavu.Jejich vrstevníci také.
Nemyslím si ,že by naše ulice byly nebezpečnější než dříve,protože ty úplně prázdné nebyly ani za mého dětství.Tehdy se už na nich dávno nedal hrát fotbal.Vyrůstala jsem v Praze a přecházet silnice tam nebylo nijak jednoduché,navíc bylo méně semaforů a chodec neměl na přechodu přednost.Ven se chodilo na dvůr, do parku,na různé plácky,třešňovky a tak.Pedofilů bylo v populaci stejně,jenom se o jejich řádění nesmělo mluvit.
Tak si myslím,že chození ven jen tak s kamarády skončilo tím,že televize vysílá celý den,že s počítači se seznamují už batolata a tomu nemůže spíš bezcílné toulání po venku s kamarády konkurovat.
A dalším důvodem možná bude taková ta masáž, že jen kvalitně strávený volný čas(jinak řečeno pod dohledem trenéra nebo aspoň rodiče) dovede naše děti do úspěšné dospělosti.Tenis,golf,keramika ,angličtina,balet jsou nezbytné kroky k tomu,aby naše dítě bylo novým Billem Gatesem.