Co s tím můžeme udělat

Jak čtu vaše příspěvky, nevypadá to tak úplně beznadějně. Zdá se, že je to hodně o nás.
Dovedu si představit, že když bude venku skupinka dětí, stačí třeba i 3, přitáhne to další děti, které ukecají své, dosud ne tak odvážné, rodiče.

A ty argumenty proti:
Auta - jediný argument, který beru. To je opravdu problém, téměř všude, nezbývá, než dětem vymezit prostor pro hraní mimo silnici, vždycky se nejaký najde, pokud člověk nebydlí v centru města (ale v centrech děti nechodily jen tak ven ani dřív - aspoň co vím od vrstevníků, kteří tam vyrůstali).
Úchyláci, výrostci, drogy apod. To bylo i před 30 lety, jen to nebylo tolik vidět (a nybyly toho plné noviny a televize). Sama mám nepříjemné zážitky s úchylem v lese - ano, v tom, kde jsme s kamarády tak idylicky lítali Idylka skončila, když mi bylo asi 13. S kamarádkou jsme opakovaně narážely na exhibicionistu. I když byl asi neškodný, jak už tihle bývají, bylo to velmi nepříjemné, jak se vždy někde náhle vynořil, zcela zjevně nás pronásledoval. My pokaždé utekly a nic se nestalo, ale dodnes si pamatuju, jak se mi klepaly kolena. Vyřešily jsme to tím, že jsme do lesa po zbytek letní sezóny ani nepáchly. Další rok už tam nebyl Ale to už jsme taky byly pomalu ve věku, kdy lítání po lese ustávalo.