Re: Taky se mi to líbilo,

My doma sprostě nemluvíme, ale výjimečně se stane, že se vytočím a sprosté slovo mi ujede. Ale ne vůči někomu, že je ..., ale jen to obligátní "do p...". V hodně silné situaci jsem schopna o někom říct, že je kráva, ale ne jemu do očí. A slovo p...a neuživám vůbec. To si takhle mezi sebou povídáte, že ti pak takové slovo ujede a navíc vůči máme? Já to cítím tak, že tohle je mnohem větší urážka než kráva. Když o někom řeknu (nebo myslím), že je kráva, je to hodnocení jeho inteligence. Je to pro mě příšerně hloupý člověk. Ale p...a je urážka nejhrubšího zrna, tak nějak celého toho člověka. Proto je to pro mě mnohem horší a upřímně, kdyby mi tohle řeklo moje dítě, určitě bych se neudržela a dala mu facku.
Zkus se zamyslet nad tím, proč ti maminka řekla to, co řekla, jestli přeci jen neměla pravdu ona a ne ty. Jestli jsi nevychovaná, to nevím, mně přijde, že když 13 letá dívka je schopná vypustit z pusy slovo p...a, tak ano. Ale v každém případě jsi poněkud nevzdělaná, když ve 13 napíšeš "nevichovaná" a "jestly". To není překlep, to je naznalost. Pokud tedy netrpíš nějakou poruchou.
Mám 6 letou dceru, která často řekne něco urážlivého. Je to proto, že to slyší u dospělých a pak to opakuje. Ne sprostá slova, ale výrazy a tón. zatím marně jí stále opakuji, že to, co řeknu já manželovi nebo kamarádce ona tátovi nebo mně říct nemůže. Prostě proto, že jak spolu mluví dospělí, manželé apod. není stejné jako když mluví dítě k rodičům a dospělým.