Taky se mi to líbilo,

puberťáka sice zatím doma nemám, ale co není, může být:o)), souhlasím s tím, že rodič by se měl chovat zraleji než dítě a některé jeho projevy brát s rezervou.

Co se mi ale nezdá, je, že by člověk neměl říkat "taková slova neříkej před maminkou a už vůbec jí"? Co když dítě (byť v afektu) řekne mámě třeba ty krávo? Tam by podle mě měla přiletět napřed jedna dobře mířená a pak teprv výše uvedené vysvětlení.

Jak jsem proti nesmyslným zákazům všeho možného (které se pak stejně nerespektují), tak si myslím, že určité nepřekročitelné hranice by existovat měly, a sprosté oslovování rodičů k nim podle mě patří.