děti ( mám dvě 5 a 16 let)

čtu Vaše příspěvky a přemýšlím nad tím, že obě děti vychovávám stejně, a přitom je každé úplně jiné. Na syna jsem celou výchovu byla sama rozvedená- otec neměl zájem,vždy jsem ho vychovávala přísněji neb jsem se bála , aby mi nepřerostl přes hlavu. Dnes je mu 16, a je hodný, pracovitý, každý den se chodí chvilku pomazlit, a s tou mladší vychází moc hezky... Mladší 5ti letá je drzá, a pokaždé když po ní požaduji (důsledně) splnění nějakého úkolu či úklidu, přejde to v kopání do hraček, nadáváním že mě nemá ráda, a následně hádkou, kdy se jí nejdřív v klidu snažím vysvětlit , že i hračky chtějí spát atd. načež bouchne dveřmi a křičí že nic uklízet nebude... Většinou to nevydržím a dám jí na zadek, výchovnou (lehké plácnutí), ona do mě kopne a jde si stěžovat tatínkovi jak jsem zlá, ošklivá a že mě nechce a nemá ráda. A tatínek ?? Ten jí řekne , tak zůstaň u mě, a hraj si tady... co potom?? Když není domluva ani mezi dospělými ?? Myslím, že ona to cítí a náležitě toho využívá :o(( bojím se už teď co bude až vyroste do puberty.. Přeji všem hodně úsilí při výchově a pevné nervy :o))