Dášo,

nejdřív musím napsat jak je mi to moc líto.

Několikrát jsme se dostala do situace že jsme byla v kontaktu s člověkem kterému někdo blízký zemřel cítila jsem velkou bolest a smutek ale pocit že tomu člověku chci pomoct. Jenže jak, nevěděla jsem? Je to hrozně citlivá věc a přistupovala jsme k tomu jako ostatní...chůze po špičkách abych ani slůvklem nezavadila... nic ohleduplnějšího ně nenapadlo, všechno ostatní mi přišlo jako strašné jitření rány.

Vím že je to bolestné, ale moc by mě zajímalo, co pro tebe v dané chvíli bylo potřebené. Po té stránce komunikace, jestli to píšu srozumitelně.

kač.