Re: Vážně je to tak černobílé?

To je právě to, co se snažím napsat, proč je to těžký. Já to riskovala a risku si byla vědoma, abych nepřišla o práci, protože bez práce bych nemohla platit byt a bez bytu bych zase neměla dítě v péči. Věř mi, teď na to vzpomínám jako na zlý sen, ale byla to realita. Jen něco pozitivního, nemám dojem, že by z toho měla dcera nějaký pošramocený pohled na život a na vztahy. Naopak mám pocit, že náš vztah je bezva, možná proto, že jsme neměly vždy na růžích ustláno a její pohled na partnerské vztahy se zdá být také v pořádku.