Re: Z pohledu onoho dítěte...

Naši se rozvedli když mi bylo šest. Mamka s námi zůstala se třemi dětmi, já byla nejstarší. Matka pak měla hodně partnerů, bohužel jeden horší než druhý. Po rozvodu začala hodně pít, jako všichni její partneří. Od mých šesti let jich měla minimálně patnáct. S tím předposledním si pořídila čtvrté dítko. Ten byl nejhorší, jenom nás mlátil, pořád nás posílali k někomu pro peníze, věčně k jídlu doma byl suchý chleba, občas jenom kostkový cukr, záviděli sme dětem v dětských domovech, nyní sme všićhni dospělí a samy, k rodičům se ani k jednomu radši neznáme. Dodnes nedokážu navázat kontakt s manželovými rodiči, nevím jak. V každém člověku takové zážitky prostě zůstanou a vyrovnat se stím je někdy hodně těžké.