Re: Vážně je to tak černobílé?

Pomoc při péči o dítě je k nezaplacení-to bezpochyby je, ale myslím, že přes toto všechno by se nejprve matka i dítě měli z rozvodu vzpamatovat, srovnat si všechno v hlavě, najít vnitřní rovnováhu a teprve pak hledat "nového" tatínka. Za cca rok mamince život neuteče a zvýší pravděpodobnost, že na menší počet pokusů najde toho pravého.
Že má dítě kdo vodit do školky je sice fajn, ale nedovedu si představit co se dítěti děje v hlavě když mu maminka co půl roku sdělí "Tak zlato, dnes tě ze školky nevyzvedne strejda marek, ale strejda Libor, ten s námi teď bude bydlet." To myslím že je lepší aby dítě zůstávalo ve školce o něco déle a vyzvedávala ho maminka.

Jedna taková notorická měnička tatínků se pokoušela i o mého manžela. Biologického otce kluk neznal, nebot se s matkou rozešel ještě před porodem. Ale ještě před porodem matka sehnala nového tatínka, k němuž se hned nastěhovala. V době kdy se seznámila s mím manželem, byli klukovi čerstvé tři roky, měli třetího "oficiálního" tatínka a slušnou řádku "přítelů".
Bydlela s chlapem, kterého rozvedla, ten ji živil na mateřské a vzhledem k tomu, že pracoval na směny, když měl noční, fungoval u nich doma (v jeho domě!) můj manžel jako strejda. Jak klukovi vysvětlila, aby tatínkovi (říkal mu tak) nepověděl, že když není doma, večeří a spí u nich strejda Štěpán, to opravdu nechápu.
Ještě než se s ní manžel rozešel, měla poměr s jeho kamarádem.
Poté ji "tatínek" vyhodil a ona si okamžitě našla nového "životního" partnera, pronajali si spolu byt, nebudu vás napínat, od té doby opravdu cca po půl roce střídá "životní" partnery, ti jí opravdu hlídají dítě, aby ona mohla chodit po hospodách. A všichni ti chlapi si u ní doslova podávají dveře, nikdy nebyla ani den sama, sotva se jeden vystěhoval, už se stěhoval další.
Téměř jí až obdivuju jak to vše dokáže zorganizovat, já bych na něco takového neměla síly.
Ale jak se s tím srovnává její, nyní již šestiletý syn, to opravdu nevím.