Re: disciplína v českých školách

Já mám pocit, že to není tak hrozné s tím časem.
Ano existují podnikatelé, co jsou v práci pořád, ale když to srovnám z dobou svého dětství:
Do školy jsme jezdili sami, maminka nás ráno vypravila a v 7 jsme mazali busem do školy, kde jsme půl hodiny čekali, až otevřou. Po škole někdy kroužky, mladší družina, starší domů. Doma jsme byli kolem 2 odpoledne, tak od 4. třídy. A následovalo zapojení se do domácích prací. Běžně jsem myla, uklízela nádobí, luxovala, starala se o psa a zahrádku. Maminka přišla kolem 5 domů, společně něco rychle k večeři a byl klid. Táta makal od nevidím do nevidím, takže nás viděl před spaním a o víkendech, kdy ale stejně dělal kolem baráku.

Dneska žiju skoro stejně, jen jsem závislá na mobilu, děti neúměrně kontroluju a kolikrát jim i neúměrně umetám cestu a ulevuju jim. Možná že to moje zapojení do domácích prací bylo pro mě užitečnější, než kdy bude těch x kroužků pro moje děti.