Re: Někde ten začátek...

"Musím se smát názoru, že holkám víc záleží na prospěchu, ono to tak není,"

No, nakolik si pamatuju rozhovary se spolužačkami, tak dobrý prospěch chtěly mít ony samy. Neptej se me, proč, ale jo, holky ten prospěch často chtějí, i když rozhodně netvrdím, že úplně všechny.

"to jen nekritický rodič si nechce připustit, že by holka mohla mít něco jiného než samé jedničky."

Hmm, tak nevím, už jsme psala, že u nás ve třídě byly samo i trojkařky a čtverkařky, takže je to normální. Ale i těm to vadilo, že se jim to nedaří, jejich rodiče už mohli být zvyklí.

"Kluk přece může být blbej a lajdák je to přece kluk."

To je blbost, měli jsme i jedničkáře kluka. A ani kluků nejedničkářům jejich lajdáctví nikdo jen tak neschvaloval, jako že jsou to kluci, to spíš oni sami to neřešili.


" Tyhle hysterické holčičky stresují právě jejich "uvědomělé" matky, které je za nějaký poklesek hned staví do role lajdáků. Opravdu by ti pusa upadla, kdyby jsi se zeptala co se stalo, že se to nepovedlo?"

Ale to víš , že se ptám. Odpověď je, že neví.

"Ty fakt víš, že když nevypočítala příklad, že to bylo z důvodu koukání z okna (musím se přiznat, že tohle se mi ještě nestalo)."

Vidíš, u nás je to naprosto běžná situace. Vím, jak píše úkoly.

"A jsme u toho nálepkování: holčička - vzorná, poslušná vždy nažehlená v růžovém; kluk - lajdák nesnažící se, nezáležícímu na prospěchu. "

Máš pocit, že tady někde něco takového tvrdím?