Re: Někde ten začátek...

Mám podobný příklad. Nakupovala jsem v sámošce večer s dvouma dětma. U pokladny se nějak strkali a dcera 2,5roku se praštila o hlavu. Spustila řev, přiměřený úrazu, spočátku intenzivní, ale netrval dlouho. Paní pokladní v dobré vůli mi pomoci (byla jsem klidná, co to šlo jsem utěšila dceru a dál nandávala zboží na pás), řekla dítěti: ""ty jsi ale ošklivá holčička!"" Slušně jsem paní řekla, že není ošklivá, jen se uhodila, ale vzhledem k tomu, že to bolí, má právo si poplakat. Paní začala koktat, že ona to tak nemyslela...ano, nemyslela, je tak zvyklá mluvit s dětma. Ještě se to snažila vylepšit: ""Teď už jsi hezká, když nepláčeš.""
Prostě tak...