porozumění

Jakákoli škola neuspěje při vzdělávání dětí, pokud nemá nadané učitele, kteří jsou schopní a hlavně ochotní věnovat svůj čas dětem. Waldorfské školy jsou součástí v naší zemi schváleného způsobu vzdělávání. Podléhají všem nařízením jako ostatní školy a mají stejné vyučovací osnovy. Rozdíl je hlavně v přístupu k lidem. Lidé jsou děti a rodiče. Podle mých zkušeností učitel opravdu dokáže vést děti celými devíti lety. Představa, že bude stejně dobrý v matematice jako hudební výchově je samozřejmě mylná. Proto i na prvním stupni učí děti například němčinu ten, kdo to umí a ne ten kdo je třídním učitelem. Je ovšem zřejmé, že pokud učitel dostal děti do rukou ve chvíli, kdy nastoupily povinnou školní docházku, tak je v deváté třídě může znát v mnoha směrech lépe, než vlastní rodiče. Vidí je, jak se chovají v kolektivu a má možnost více nestranného srovnání, než rodič.
Pak je tam ale právě komunikace s rodiči. Učitelé na Waldorských školách obvykle mají možnost rodiče svých žáků poznat lépe. Rodiče jsou zase zvyklí komunikovat s učiteli. Nestává se, že se učitel cítí být tím, kdo ví všechno nejlépe. Naopak často využívá zpětnou vazbu. Snaží se s rodiči spolupracovat.
Dobrý učitel ve Waldorfské škole má daleko větší šanci poslat dítě do vyšších vzdělávacích stupňů sebevědomé a připravené, než dobrý učitel ve školách běžných.