Re: Z článku jsem rozpačitá,

Doporučuji nějaký seminář na vývojovou psychologii dětí, téma je příliš obsáhlé. Ale pokusím se o zjednodušení.
Děti pro svůj pocit bezpečí a toho, že někam patří, že jsou něčeho součástí, skutečně potřebují řád a pravidla. Což vůbec neznamená že řád=vojenský a pravidla=nemožnost rozhodování a ubíjení osobnosti tak jak to spojujete vy.

Řád a pravidla znamená, že např. ví, že jídlo jíme příborem z talíře (v naší kultuře), oblékáme se, nosíme boty, čistíme si zuby, spát chodíme (plus - mínus pravidelně) v určitou hodinu, ale i pravidla a řád společenského chování - přes přechod se neběhá, musím se rohlédnout a držet maminky za ruku ( u malých dětí abyste mě nenařkla že puberťák se mě nebude držet), holuby z nosu nestrkáme do pusy, ostatní děti se hračkama nemlátí apod. To jsou pravidla a řád dětského života a chování, učíme je tím do budoucna co a jak se má-smí-nesmí apod. Respektující přístup přeci neznamená, že dítě může všechno bez jakýchkoliv hranic...

Např. v teorii komunikace se praví, že nejhorší kombinací pro dítě je rozporuplná emoční výchova rodičů a rozporuplný výchovný přístup - dítě je nejisté, eurotické a agresivní - neví, co má očekávat a jak se chovat.

atd, atd atd... na webu k tomu najdete určitě spoustu informací - erikson, vývojová psychologie, teorie komunikace, respektující přístup apod.