Re: no, nevím

Pracovala jsem v DD a již nikdy více. Děti nás nenáviděly, protože my jsme podle nich byly příčinou toho, že jsou v DD a ne doma u rodin, zhusta nefunkčních. Ale děcka si tam mohla dělat, co se jim líbilo, lítat po městě, krást apod. Většina dětí u nás byli Romové, ti vytvořili klany a dávali svou převahu neromským dětem sežrat. Udržet kázeň bylo nadlidské. Ne že bych si tam honila své malé ego, ale řev musel být na denním pořádku, protože po dobrém nešlo nic. Když jsme po dětech chtěli práci, musely jsme nad nimi stát jako drábi a neustále prudit, dokud nebylo hotovo. Vytřít? Neexistovalo, to je práce uklízečky. Připravit věci do prádelny? No, to jsme po nich fakt chtěly moc. Nechaly se obsluhovat jako šlechta. Jsem zvědavá, co budou dělat, až je z DD pustí, jestli taky budou mít doma vytřeno a večeři na stole, když si to sami neudělají. Proti DD byla základka procházka růžovou zahradou, tam aspoň děti poslouchaly a dalo se s nimi vyjít a dělat i zábavné programy.