Re: Jinak

No, Klekí,
on se ten vztah jaksi vypiplávat musí, pokud nemá vyhasnout. Ale spíš tak, že člověk různě přemýšlí: třeba když mi manžel ublíží, tak se nejdřív ptám sama sebe, proč mi to tolik vadí. A když si na to dovedu upřímně odpovědět (a že to třeba i chvíli trvá, než na to přijdu, PROČ vlastně...), tak už jsem většinou natolik klidná, že dokážu s poměrně chladnou hlavou vymyslet způsob, jak z toho ven. - Dřív jsem byla každou chvíli "uražená". Ale protože si manžela vážím, a taky VÍM, ŽE MĚ MÁ FAKT RÁD, tak jsem se naučila tenhle způsob, abych mu zas na oplátku neubližovala já. - A tak. To je to "piplání" vztahu. - Samozřejmě kdyby ženská piplala, a viděla, jak se partner fláká a kašle na ni, tak by to nebylo k ničemu - musí to být oboustranné. -
Nicméně jsou to způsoby, které učí ROVNOCENNÉMU vztahu. Myslím, že kdybych já dneska v praxi prováděla "kočičí" způsob, že by to ode mne nebylo upřímné, rovné a rovnocenné, ale spíš podlézavé - a to by NÁŠ vztah zničilo.
M.