Re: Znám to z vlastní zkušenosti

Taky se přidám. U první dcery jsme se měli báječně. Několik babiček a tet na hlídání, kdykoliv jsme si vzpomněli. Dcera se dokázala zabavit sama na několik hodin u stavebnic, kolíčků na prádlo, pastelek, vystřihovánek a omalovánek. Dalo se při ní v pohodě vařit, žehlit, prát, uklízet, věnovat se sobě i manželovi. Ráda jsem se dceři věnovala, ochotně naslouchala čteným i vyprávěným pohádkám, poslouchala prakticky na slovo "sem nesmíš, na to nesahej, to si neber, sem nechoď, pojď sem" a pod., takže to s ní bylo vše v pohodě a bezpečné. I ve vaně jsem ji mohla už coby 2,5letou klidně na minutku nechat bez dozoru. Navíc krásně spala, 12-14 hodin v noci durch! a 2-4 hodiny přes den, podle toho kolik naspala v noci. Dodneška spí krásně (cca od osmi do půl osmé, někdy i déle).
U druhé dcery se vše změnilo. Babičky hlídají jen neochotně a když tak jen starší dceru, mladší málokdy, nestíhám vařit, uklízet, prát ani žehlit, natož se věnovat manželovi či sobě, soukromý život nemám prakticky žádný a to hlavně vinou toho, že druhá dcera má úplně jinou povahu než ta první. Málo spí, stačí jí 8,5 - 10 hodin v noci a to ještě s jednou či dvěma probuzeními, když jí rostou zuby tak ještě častěji se budí, přes den jí stačí půl hodina, jsem štěstím bez sebe, když si zdřímne na hodinu a půl. Neustále lítá, na vše leze, do výšek, pod stůl, všelicos vypíná, veškeré přístroje, postojí či posedí jen na vteřiny, i při jídle se "musí" hýbat. To co starší dceru ji zabaví jen na opravdu malou chvíli, spíš ty hračky zničí, rozebere, roztrhá, pomuchlá apod. To se samozřejmě nelíbí starší dceři, takže se ty dvě spolu perou a já je musím od sebe neustále odtrhávat, utěšovat...
Taky se nedá zabavit třeba právě předčítáním knížek, to vydrží dvě vteřiny, natož aby si sama prohlížela obrázkové knížky, jak to v jejím věku dělala ta starší.
Navíc neposlouchá žádné příkazy, takže ji musím neustále sundavat ze židlí, žebříků, gauče, hlídat, co kde sebrala, jakou skříňku otevřela a vyházela z ní věci, nic doma neudělám. Po celém dni jsem jako zmlácená, těším se až přijde manžel domů, ale ten chodí čím dál později, nejspíš mu to vadí taky, tak se schovává za práci a mě nechává v otm plácat. Doma máme nepořádek, nemám sílu uklízet, protože když něco uklidím na jednom konci obýváku, na druhém nastane katastrofa. Neustále hlína venku z květináčů, rozbité věci, vyházené na podlahu apod.
Modlím se, aby mladší už dostala brzy rozum, ale podle toho, co zde čtu to asi ještě bude na dlouho, což mám pocit, že se z toho asi za chvíli zblázním. díky, že jsem se mohla vykecat.