Re: I já děkuji,tohle sedí...
Květo, taky máme 3 děti (rozdíl mezi nimi je +-1,5 roku)a snažíme se, abychom se ke všem chovali stejně. I tak sedí to, jak píšeš. Zuzka (nejstarší) je z nich nejzodpovědnější, takže je na ni kladen větší díl úkolů spojených s nějakým termínem apod. a právě díky tomu, že je jaká je, ji nemusíme tak často kontrolovat a vymezovat mantinely. Na otázku, jestli by si přála být jedináčkem vím odpověď i bez ptaní. Když se se setrou pohádají, tak vykřikuje, proč jen já musím mít takovou ségru. V soubojích většinou stojí na straně nejmladšího Páji (který už rozhodně pomoc nepotřebuje) a to téměř proti komukoliv. U babičky a prabinky je stále největší sluníčko a tak to i zůstane.
Terka je mazel. Díky tomu, že je prostřední si myslím dostala do vínku dar stratéga. Je děsný mazel a nesnese, aby se sourozenci mazlily a ona ne. V kolektivu se dokáže velmi dobře orientovat, takže si poradí se staršími kluky i s mrňaty. Ta být jedináčkem nikdy nechtěla. Naopak se ve starší sestře vidí a bráchu ráda komanduje (aspoň věkově a rozumově má navrch).
Pája coby benjamínek nás stojí nejvíce nervů. Bez holek by nebyl, protože by to byla nuda :o). O samostatnosti a odpovědnosti se moc nedá mluvit. A to už má 11 let!!!
Jinak my oba s manželem jsme prvorození (a já bych nechtěla být jedináčkem, spíš jsem si vždycky přála mít staršího bráchu :o)) a je pravda, že oba chceme držet "otěže" ve svých rukou. Ale manželství je o kompromisech, důvěře a odpovědnosti, takže si nemyslím, že to záleží na pořadí v jakém dítě vyrůstalo, ale na výchově a osobnosti člověka jako takového.
Odpovědět