Re: Jedináčci

Hm, je to možný, pravděpodobně by to bylo tvrdší v té výchově. Možná by se leccos sourozencem "vytříbilo" - možná že by ho motivoval pocit, že má jako vychovávat mladšího, možná by pro něj bylo leccos snáze stravitelné, kdyby viděl, že sourozenec taky něco musí a něco nesmí... Jo. Kdybych měla pevnější zdraví, tak by mě ani nenapadlo o tom přemýšlet a lupli bychom si ještě jednoho potomečka:-), i kdyby to mělo sto nevýhod:o) protože ta společnost je v životě dítěte dost cenná. No co se dá dělat. Rozhodně náš je jedináček z donucení, ne z přesvědčení:-(
(Teď jsem navíc rozrušená četbou Záhady hlavolamu, tak mám plnou hlavu klukovských dobrodružství - a realita opuštěnosti syna je ještě bolestnější... Nu co, Rychlošípáci byli starší, když to prožívali, manžel taky nejkrásnější prázdninová dobrodružství v lesích se ségrou a bratránkem prožíval v pozdějším věku, tak snad se synáček taky ještě dočká:-))
M.