Pojď sem, ty sráči -

- tohle kdyby dcera nebo syn řekli manželovi, to si neumím představit. Po fázi šoku by asi následoval výprask, i když je nebijeme, při tomhle by se určitě neudržel. Jsem ale přesvědčená, že takovýmto způsobem by se k nám děti nechovali.
My řešíme jiný problém, což mi neúctou k druhým taky zavání. Naše dcera naprosto nerespektuje pojem - osobní vlastnictví. Chová se podle hesla - co je Tvoje, je moje a co je moje, do toho Ti nic není.
Takže to vypadá tak, že si klidně bere moje věci vč. spodního prádla, nosí i oblečení mého syna, který je o 10 let mladší než ona, takže mu ty věci zničí. Všechny děti učím, že do soukromých věcí druhých se neleze. Dcera klidně prohrabává věci svých bratrů a stále jen řešíme jejich vzájemné potyčky. Nejmladší syn řve /vzhledem k jeho věku nic jiného nemůže/, starší syn je vzteky bez sebe a nemůže to pochopit. Já taky ne. Manžel tvrdí, že je to pubera /dceři je 16 let/ a že jí to přejde. Já si to nemyslím. Má někdo radu?