Re: Pojď sem, ty sráči -

Mirko,
ono asi hodně záleží jak staré dítě a jak hodně to vedení, co si má koupit/jak si s hračkou hrát bude pro něj viditelné. Mě třeba jako dítě šíííleně rozčilovalo, že proč bych si jako nemohla hrát s hračkou jak chci (třeba ostříhat panence vlasy, když chci), když je to přece MOJE panenka a dostala jsem jí, abych si s ní přeci hrála tak, jak baví mě a ne jak si moje mamka myslí, že by mě to mělo bavit.. Nebo se třeba jednou moje ségra dohodla s kámoškou, že si vzájemně vymění panenky (takové ty velké mrkací panenky s vlasy) - no myslíš, že jí to naše mamka dovolila? Prd! A proč? Doteď nechápu (vysvětleno, že tak drahá věc se nevyměňuje - ségra to ořvala). Ačkoli byla moje maminka moc hodná maminka a moc se snažila, abychom se měli dobře a byli z nás ti správní lidé, tohle jí prostě nešlo.. Já bych své dítě chtěla vychovávat odlišně. Nechat trochu víc na něm, jak naloží s věcmi/penězmi, které jsou "jeho" i za cenu, že občas utratí peníze za pitominy nebo si zničí hračku, z které by se mohl jinak těšit. Třeba dřív pochopí, že to, co dělá, má taky nějaké důsledky a že musí trochu víc přemýšlet, něž nějakou pitomost udělá..