Moc pěkné

Moc se mi to líbilo a obdivuji tě jak si se s tím vypořádala.Já když sem rodila,tak mi vlastně ani pořádně nevysvětlily kam mám jít a kde si mám lehnout,prostě mě někde postavily a nechaly mě čekat.Po chvíli mě daly lehnout do postele a měřily mi na tom přístroji ty kontrace,nevím jak se to jmenovalo.Potom mě převedly k doktorce ta mě vyšetřila a pak se mě ty sestřičky ptali jestli nemám dítě a na takový podobný,pro mě dost unavijící otázky.Měla jsem bolesti a ony mě otravovaly nějakými otázkami.Ale chápu je,je to normální postup.No a pak mě dali na sál a sestřička mi dala něco abych se před porodem vyprázdnila,víte co tím myslím.Musím říct,že mi bylo celkem trapně,když sem se tam asi třikrát po......A pak už to přišlo ráz na ráz.Byla sem strašně moc štastná,když sem Alenku měla v náručí,tan pocit asi nezapomenu nukdy v životě.A co se týče toho kojení tak s tímn sem měla taky celkem problém.Sestřičky mi taky nic moc neřekly a protože sem s tím neměla skušenosti(prvorodička),tak sem s toho byla celkem zoufalá.Dokonce sem ani nevěděla,že mám odstřikovat!Opravdu mi to nikdo neřek a pak sem vypadala jak ůplný idiot.Ale nakonec to dobře dopadlo a já sem malou kojila 9měsíců.Ale taky sem si svoje prožila,protože malá málo vážila a já měla pocit,že sem špatná matka,že ani neumím nakrmit své dítě.Ale nakonec vše dobře dopadlo.Omlouvám se,že je to tak dlouhé.