Re: Dotaz

Cizinko, já ti(žes to ty:))) prozradím něco děsnýho, strašnýho a neodpustitelnýho. Hele, já na ty formy porodů až tolik nestůňu. Myslím to tak, že jsem během let nabyla přesvědčení,že jednotlivé detaily porodu jako je přítmí, dítě na břicho a různý příjemný věcičky jsou sice důležitý, ale z druhé strany, jak mi dvě děti téměř dospěly, tak vím, že kromě porodu je ovlivní milion věcí a já ten start na úžasnej porod podle nějakých zaručených pravidel prostě opravdu, ale opravdu nemám. Viděla jsem své děti ve špitálech, viděla jsem je mnohokrát ukřivděné, stokrát jsem jim křivdila z neznalosti já, někdy mi šly na nervy a nezasloužily si to,rozvedl se se mnou jejich otec ..., ale každý rok jsme zažily stovky úžasných a jímavých věcí,mohla bych psát do rána. A odmítám uvěřit, že tím hlavním určujícím je porod.
Já mám porod za pár a řeknu ti, že na to zhusta myslím. Nakonec ta hlavička má dneska průměr 9,23 cm:), dvakrát jsem rodila, tedy vím, že nejdu na večírek. Takže co je pro mně důležitý.
Především zdraví(mám vzhledem k věku nárok) a potom možnost se domluvit.Mezilidská komunikace mě fascinuje i obecně. On ale skoro nikdo mluvit neumí:) Rodička má strach a trápí se. Sestra neví jak začít a plácne něco blbýho, doktor netuší, že matce už týden vrtá v hlavě článek z Rodiny a začne úplně z opačnýho konce.. a tak dokola.. takže mluvme, já to mám lehčí, protože opravdu nejsem porodně vyhraněná, takže jsem si dneska pokecala i s tím doktůrkem, co se mi posledně zdál "přechytřelý"(oblíbený výraz mé dcerky) Můžete si myslet, že mi stačí málo, ale víte jaká je to pohoda kráčet ulicema,obchodama, kancelářema a porodnicema s vědomím, že česky se určitě domluvíme?:)