Taky to známe

Zrovna teď od září jsme u naší tříleté Anežky dudlíka zrušili. Někomu to bude připadat pozdě, ani mně se nelíbilo, že TAK VELKÉ DÍTĚ ještě dudlá, ale u obou starších dětí se mi osvědčilo načasování na nástup do školky (kam se oba i Anežka těšili).
"Do školky se dudlíček prostě nenosí, pro dudlíček dětí, které už jsou velké, přiletí ptáček a odnese ho jiným dětem, malým miminkům."
To jsme si s Anežkou opakovali dlouho před tím, než do školky začala chodit, takže ač nerada, trochu s tím počítala.
První večer usnula celkem dobře, hlavně díky tomu, že jsme byly celé odpoledne plavat. druhý den při poledním spaní byla dost unavená ze školky, a tak taky usnula celkem bez problému. Ten den večer, to bylo horší, ale neplakala, jen se převalovala, kopala do peřiny, nemohla "zabrat". Jak jsem zjistila, zkoušela si i cucat palec, jak to viděla u mladší sestřičky, ale "nebere jí to", takže to vypadá nadějně.
Tvrdit jí, že dudlík ukousla, by asi neprošel, protože ví, že jich máme víc, a nové se dají koupit v obchodě.

Větši obavy mám právě u nejmlaší, nyní 20 měsíční, Karolínky. Dudlík nikdy nechtěla, usínala při kojení a pak s palečkem. Mám ale dojem, že už dudlá daleko méně, a rozhodně nemá palec v puse celou noc, jako ze začátku.
Strašit jí ptáčkem, co jí odnese paleček, je trochu morbidní. :-)))) Snad to přejde samo nebo něco vymyslíme.

PS: Zdravím Tulačku ! ;-)