Dudu spapal pejsek!

Náš Adámek byl kojen 19 měsíců. Ne, že bych si to plánovala, prostě to tak chtěl a náš pediatr ho podporoval. Pak, ze dne na den prs odmítnul:"jsem už přece velký, mami!". Narodil se nám sekcí a péče hodných sestřiček přinesla již při odchodu z porodnice silnou závislost na dudlíkovi. Nevadilo mi to, mimi s dudlíkem je tak miloučké! A potom jsme čekali Barunku, Adam jako nastávající velký brácha byl připraven ji všechno půjčit, i dudlíka, kterého ostatně potřeboval jen na spinkání. A tu se do hry vložila Babička u které Adámek trávil Pár dnů okolo porodu Barunky. Jednou, zrovinka se Adámek otočil, a Dudlíka spapal pejsek. Dočista nic z něj nezůstalo. Tak jsme čekali řev, scény, a ... nic! Dudu prostě spapal pejsek. Pár dnů si dával Adámek pozor, jestli ho náhodou pejsek nevrátí :o)víte jak, že? A tak Adámek přivítal sestřičku opravdu, jako velký brácha a dával jí dudlíka hezky do pusinky. Ale ta malá mrška ho vůbec nechtěla a dokonce se po něm poblinkala. Trochu mi to dudlíkové asistování chybí.

Přeju všem klid, pevné nervy a dejte děťátkům čas a prostor. Udělejte si z toho hru, u nás vyhrála Babička a hned druhý v pořadí se umístil Adámek.