Velká rodina i u nás

Čekám 5. dítě, v příbuzenstvu, hlavně z manželovi strany jsme se setkali spíš s nepochopením až odmítnutím.
1. dítě bylo ještě v normě, pak v podstatě naléhání na 2.Přišlo totiž po dlouhé době. 3.a 4. dítě se setkalo s až agresivním nepochopením a to poslední miminko to už jsme se skoro báli oznámit!.
Další problém je v tom,že manželova matka si přeje holčičku, nevím proč, děti nám nikdy nehlídala ani nešla s kočárkem na procházku, stojí jen o takové zdvořilostní návštěvy: děti vychovaně sedí a jedí u stolu, dospělí konverzují o politice. Nepochopila nikdy ,že dostavit se k obědu se 3 dětmi předškolního věku na minutu přesně je nemožné a že 4 letý kluk jí v jinou dobu než miminko! To je pak těžký.
Každé těhotenství ji zajímalo jen do doby než se zjistilo,že je to opět kluk a ne holčička,kterou chtěla.
Tak jsem to ted udělala tak ,že jsme si pohlaví říct nenechali, za což jsme dostali vynadáno a přestalo ji to zajímat uplně.
Ona má totiž pocit,že její syn je totální chudák-jedináček- který nás všechny musí živit a makat doma, a já se jen válím na mateřské. Absolutně nechápe,že jsme děti chtěli a milujeme je a vůbec nemáme pocit,že nežijeme . Jenže na její otázku,jestli jsme byli v divadle na poslední hře nebo aspon v muzeu, musíme odpovědět záporně, řekla nám ,že je smutné,že ńežijeme vůbec kulturním životem!!!