Re: uprimne, taky velke rodiny nechapu - jak to vidím já

ahoj všichni. krásný článek.
Jsem z pěti dětí, a chci říct něco k těm námitkám co jsem četla - finanční nedostatek, málo času na to individuálně se věnovat dětem... 1)finanční nedostatek- rodiče uměli dobře hospodařit s penězi a nestalo se nikdy že bysme prostě třeba 3 dny před vejplatou měšli doma 3 brambory a nic víc. Jistě, oblečení sme nakupovali u Vietnamců a v sekáčích (s odporem :-)) ) ale na druhou stranu když třeba naši chtěli, abysme jezdili společně na kolo, byli schopný nám všem včetně sebe kola sehnat (v bazaru :-) ) - pak jsme vypadali jako půjčovna kol :-D. Za tenhle tréning jsem hrozně ráda. Můj manžel neumí tak moc šetřit, tak se dobře doplňujeme. Když potřebujeme teď našetřit na byt, tak se dostáváme do podobné situace jako jsme měli my doma, takže k tomu finančnímu nedostatku můžu říct - a kdo řiká, že až třeba dítě zvyklé na finanční dostatek vyroste, tak bude mít blahobyt?
2)málo času na děti. To bohužel musím potvrdit, ale pozor! určitě ne "paušálně", všeobecně. Naši podle mě mají problém v (důvěrné) komunikaci obecně, nesouvisí to s počtem dětí. Jen k tomu chci říct, že málo času na dítě může mít i rodič jednoho dítěte. A doufám, že já v tomhle budu lepší než mí rodiče.
PS: chceme s manželem 5 a víc dětí. Zatím to nějak nejde, ale doufám že dáme život opravdu hodně úžasným stvořením. Už se na ně moc těším :-))
papa