Není to jedno

Můj muž celou první polovinu těhotenství tvrdil, že je mu úplně jedno, jestli to bude holka nebo kluk. Já si v břiše hýčkala Lucinku. Někdy v pátém měsíci mi doktor dle UTZ oznámil, že je to takřka s jistotou kluk. Nezapomenu na reakci mého manžela, kterému jsem říkala, že už vím, co to bude, jak pořád říkal, já to nechci vědět, stejně je mi to jedno, kluk nebo holka, hlavně ať je to zdravé. No, a když jsem mu konečně vyžvanila, že to bude chlapeček, rozzářil se jako vánoční stromeček, a první jeho věta byla: "Já to zavolám tátovi, jo?" A reakce tchána, kdykoli přijedeme na návštěvu - přijel pokračovatel rodu. Někdy si tam připadám jako chovná klisna a pevně doufám, že na Lucinku ještě dojde.