I my budeme jednou tchýně

Milá Deli, ale i ostatní přispívající,
když jsem četla mail od tchýně, střídavě jsem se bavila a děsila. Chápu, že tě to rozhodilo a naštvalo. Nepíšeš ale, jsetli se něco podobného už stalo dřív. Jak s vámi tchýně komunikovala předtím? Pokud má možnost posílat maily, asi se neodmlčela na celý rok...
Daleko víc mě ale rozhodila nastalá diskuze. Snad až na pár příspěvků se všichni naváží do tchýní, ale z nás přece také budou tchýně. A neměly bychom zapomínat, že pro naše děti jsou to babičky, které povětšinou milují a ať chceme nebo ne, vidí, jak je přijímáme nebo nepřijímáme my. A tak jim také předáme "kód", jak se mají jednou chovat ony k nám. Jestli syn vidí, že se táta vyjadřuje špatně o své matce,počítejte, že až jednou neprozřetelně něco řeknete své snaše /ačkoliv to budete myslet dobře a ani náhodou ji nebudete chtít poučovat nebo cokoliv naznačovat ;o)/, váš milovaný synáček se proti vám klidně postaví. A možná si vyslechnete jaká jste tyranka. A to i přesto, že jste se tak snažila být hodná a chápavá tchýně ;o) Člověk si totiž často neuvědomuje, že na druhé někdy působí jinak, než jak by chtěl. Takže prosím za naše tchýně, snažme se brát jejich vměšování s nadhledem a pokusme se pochopit, že jsme jim "vzaly" jejich báječné chlapečky, o které ony celá léta pečovaly a milovaly je ;o) Pokusme se pochopit, že jsou hlavně matkami našich mužů a maminka ví přece nejlépe, co její dítě potřebuje ;o)