Re: jak se to vyíjí

Skoro po roce jsem objevila Váš dopis od tchyně. Kdoví, jak všechno pokračuje, ale chci Vám ještě teď popřát hodně síly.

Mám pocit, že Vaše tchyně je psychicky hodně v nepořádku. To je jeden fakt. A druhý fakt je, že Váš muž ji miluje synovskou láskou i se všemi jejími chybami. A s tím se nic nedá dělat a nemělo by se s tím nic dělat. Až po letech z toho třeba budete mít i radost.

Můžete jedině hájit hranice svého domova. Na její rady je nejrozumnější nikdy nereagovat, neplnit je, ty určitě nejsou udíleny s láskou - v tom dopise cítím strašné odsouzení a pohrdání. Dál se řiďte svým vlastním rozumem, ssma víte nejlíp , co je pro Vaše děti a rodinu nejlepší. Ale nikdy nesmíte čekat pochvalu nebo ocenění, to od osobnosti, která napsala takový dopis nelze čekat. Hlavně věřte sama sobě. Oceňujte sama sebe.

Pokud se tchyně rozhodne k Vám jezdit, trvejte na tom, aby se dopředu ohlásila. A musí být jasná doba , na jakou přijede. Vy se pak hezky připravíte a uctíte ji jako vzácnou návštěvu.
Ale udržte ji v roli vzácné návštěvy. Slušná návštěva respektuje přece zvyky svého hostiltele.

Rodinu určitě vedete oba se svým mužem. A pokud se Vaší tchyni nelíbí, jak to u Vás funguje, nechte Vašeho manžela hájit Vaše společně budovaná a časem prověřená pravidla a zvyklosti.

Ještě jednou přeju hodně síly a zdaru při obraně hranic Vaší rodiny.