Patřila jsem mezi ně...

Dobrý den, ahoj...
chtěla jsem jen reagovat na první věty článku.Patřila jsem taky mezi ty, kteří se na ZŠ učit nemuseli a měla jsem samé nebo určitě vyznamenání.Když jsem přišla na střední, tak jsem to ještě první měsíce zvládala dobře,ale už jsem začla pociťovat, že to učení doma bude třeba.Jenže jsem se neuměla přinutit. Nebudu tu rozepisovat žádný sloh, ale co pro mě bylo asi nejlepší řešení , nebo spíše kompromisem mezi domácím "m"učením, bylo dávat pozor ve škole a co nejvíc se toho prostě naučit při hodině a zapisování poznámek.Měla jsem ještě malou výhodičku a to,že jsem si samozřejmě zápisky zdobila barevně a třeba i ty barvy šly za sebou - každá kapitola jinou barvou a začít zase znovu od žluté po modrou....a k tomu jsem měla-teď doufám, že to napíšu správně- fotografickou paměť.Což znamenalo, že třeba při testech nebo zkoušení jsem si doslova vybavila stránku učiva podle tý barvy a přesně tak jak to tam bylo napsaný jsem to jakoby "četla".ale pokud jsem tomu nevěnovala pozornost při probírání v hodině, vybavila jsem si sice, že to v sešitě mám a takovou a makovou barvou, ale co je těma barvama zvýrazněnýho už ne:-))))To je jen proastě taková určitá moje alternativa.Je mi totiž jako matce skoro dvou dětí, že když se nechce, tak se těžko nutí:-)zvlášť puberťák!Přiznám se že článek jsem přestala číst po druhém odstavci, tkaže doufám, že tam něco takového nebylo psáno, i když barvičky tam byly, ups!
Zdraví Tereza