19.4.2007 8:49:56 Gebule
Re: Nechápu..
Mohl by mi někdo ze zdejších pisatelek, které tak vehementně odsuzují čtení výchovných knih, říci příklad nějaké psychologické knížky, ve které radí, aby se dětem nestanovovali hranice, aby se k dětem mluvilo infantilním a laskavým hlasem za všech okolností, aby se po dětech nikdy nic nechtělo? Zkrátka nějakou knížku, podle které bysme vychovávali ze svých dětí panovačné fracky, hodné chůvy v akci?
Ano v článku jsem si všimla, že autorka odsuzuje knížky, které píší o psychomotorickém vývoji, výživě, posilování imunity.....s tím souhlasím, nadměrná "konzumace" takových rad matku v konečném důsledku jenom znejistí. Ano souhlasím i s větou: Pokud je biologický rodič na svou roli připraven, přirozeně pozná, co dítě potřebuje, kdy si s ním hrát a kdy už ho pozornost a množství podnětů obtěžuje. Ale potom to vše nešťastně spojí s holandskou rodinou a jejími třemi už většími dětmi, které zřejmě při výchově neměli žádných hranic. Ale to už je přece o něčem jiném a nemá to nic společného se strachem jestli dávám dítěti správné jídlo, správné podněty apod.
Dále píše autorka v článku o výchovných mýtech. Ano právě výchovné mýty vznikají z neznalosti. Mám za to, že dnešní rodiče mají se stanovováním hranic u svých dětí problémy právě kvůli tomu. Dřívější výchova bývala příliš autoritativní a dnešní rodiče nechtějí tuhle chybu opakovat. Jenže vědí jak na to? Nezaměňují demokratickou výchovu za anarchii? A to je dle mého názoru právě jeden z velmi nebezpečných výchovných mýtů, který může vzniknout výkladem některých rodičů o tom, jak nahradit autoritativní výchovu.
MMCH oni i ti rodiče, kteří na svým dětem všechno dovolí a kteří se bojí dětem stanovit nějaké hranice to dělají s láskou:-) Ale vzhledem k tomu, že třeba neměli ve svých vlastních rodičích správný vzor, nevědí, jak to udělat jinak. Nechtějí své dítě mlátit, ponižovat, trestat, ale co tedy dělat? Dá se tohle vyčíst z instinktů?
Troufám si říci, když už se tu naráželo na chůvu v akci, že většina oněch rodičů právě výchovné knihy asi nečetla.
Závěr z toho článku je pro mě ten, že největší neplechu při výchově dětí udělají právě nejistí rodiče. A nejsme nejistí právě v těch oblastech, o kterých toho moc nevíme, které jsme dobře nepochopili? Nemohli by právě takovým rodičům pomoci nějaké dobré (to dobré je důležité) výchovné knížky? Aby si sami utříbili myšlenky, pochopili čím jim jejich rodiče mohli ublížit a naučili se jak stanovit dětem hranice laskavým způsobem?
Odpovědět