ještě k násilí

Řekla bych, že ty, co zde psaly o tom, že občas považují za rozumné dítě plácnout, rozhodně nezastávají násilí na dětech. Tak jak to píší jejich oponentky. Ono jemné plácnutí přes ruku či přes zadek děti nebolí, je to řeč těla. A podle toho, co napsaly maminky, které občas to plácnutí praktikovaly, plácnutí následuje po rozumném vysvětlení, že něco nemá dělat.

A na každé dítě platí něco jiného. Pokud máte děti, které poslechnou na slovo, pak potřebujete jen málo gestikulace. Ale jsou i děti, které moc na mluvené slovo nereagují, tam rodiče musí děti od nebezpečné /asociální aj. činnosti odtáhnout, někdy doprovodit plácnutím (souhlasím s tím, že jen vyjímečně a ne ve vzteku: tedy neměla by nám rodičům ulítnout ruka).
Samozřejmě, pokud rodiče děti plácáním po zadku trestají pokaždé, rozvíjí to v nich různé obranné mechanismy a také pocit, že je takové chování normální.

Navíc, po přečtení všech výše uvedených příspěvků za násilí teď považuji i např. tahání dítěte z pískoviště, protože to ho určitě bolí fyzicky víc než plácnutí po zadku. Ano, je správné, že je bití dětí považováno za špatné. Jde jen o to, co považujeme za bití, a kolik škody udělá jedno plácnutí za 2 měsíce.

A že by plácnutí mělo bolet, aby dítě vědělo, jak to bolí ostatní když je bije, si nemyslím. Dítě poznává v životě bolest i v jiných situacích, stačí mu je připomenout.