Re: americká metoda

musím říct, že ač to bude třeba někomu znít divně, já to "chápu", že někdo pláč dítěte neunese natolik, že mu ublíží, a podle rozhovorů s řadou kamarádek na toto téma nejsem zdaleka sama. U třetího dítěte bylo období (bylo mu cca 4 měsíce), kdy téměř každou noc prořval tak 1,5 - 2 hodiny. Nepomáhalo nic. Ano, nic - a to jsem nebyla "nezkušená" matka. Mě to po nějaké době nevyspání dohánělo doslova k šílenství. Nakonec jsem zvolila dost drsnou metodu (hlavně vůči manželovi) - prostě jsem se sebrala a šla spát k do dětského pokoje k ostatním dětem. Pochopila jsem totiž, že bych to nevydržela a mohla bych malýmu ublížit. Manžel z toho nebyl nadšen a moc nechápal, co se děje, ale já věděla, že jsem v tu chvíli pro své dítě nebezpečná (šlo i o mé dlouhodobé vyčerpání, které nesouviselo jen s těhotenstvím, porodem a kojením). Když si představím, že bych byla třeba sama nebo neměla dostatečný pud sebe- a dítěte- záchovy... tak to mohlo dopadnout třeba i tragicky.