17.7.2007 13:47:23 Winky
Re: citlivá duše
Jojo, jak já byla šíleně spravedlivá a spravedlivosti chtivá, hádala jsem se o ni dokrve, s rodiči, se šéfy....... a až za dost dlouho mi došla pravdivost rčení "všichni jsme si rovni ale někteří jsou si rovnější" anebo "co je dovoleno bohovi není dovoleno volovi"....... Jenže - kdybych si tím vším neprošla (a ten nos si tolikrát nenatloukla)- byla bych to dneska ta samá já? Řekla bych že těch 10let co žiju od rodičů mě docela zocelilo, v dobrém slova smyslu - už se nenechám utáhnout na vařený nudli a nezačnu první všechno obhajovat než si zjistím skutečnosti z pozadí věci.
Takže i to, že teď musí projít nějakým smutkem, stavem "nic a nikdo mi nepomůže" a "ten svět je šílenej" mu v součtu dá to, že každou další situaci bude umět vyhodnotit líp a nebude to už třeba tolik bolet.....
P.S: básničky jsou super, pokud je nepálí tak ať si je schová, za x let bude na sebe pyšnej že něco stvořil, později už ten mozek tolik poezie nezpracovává :-((( taky si jednu svou minisbírku z nešťastné lásky syslím ....
Odpovědět