Co zaseješ to sklidíš!

Vážená Maceško,
velice Vás obdivuji, protože tak trochu rozumím tomu čím procházíte.
Taky máme v NRP holčičku, jsme teprve na začátku té dlouhé cesty.
Ale už teď malá dokáže nebo lépe řečeno, zatím ještě posuzuje lidi podle toho
čím jsou jí užitěční a kdo je na ní hodnější. V mžiku dokáže vzít neznámou paní za ruku a klidně s ní odejít, protože se na ní krásně usmívá a zrovna by takovuhle hodnou holčičku taky doma potřebovala.
Nic naplat 4 roky žila bez osoby na kterou by se mohla spolehnout, ke které by mohla patřit, je to neodpustitelná křivda, která se těmto tvorečkům v pšíše hluboko do duše. Věřím tomu, že se ještě dá hodně napravit, ale 4 roky prázdna někde hluboko čekají a číhají na svojí příležitost, a pak se jí chytí a nepustí.
Věřím, ale že i to co budeme zasévat nyní my, se také jednou zúročí a až nadejde chvíle, kdy se prázdnota připlíží, bude moci nad ní Nelinka zvítězit, stejně tak jako vaše Hela.
Přeji nám všem, aby se naše děti uměly vždycky zase najít.
S pozdravem Běta