hodně "pošlapaná"

Ach jo - úplně jako u nás... Starší syn bude snad úspěšně letos maturovat, o jeho pubertě ani nevím ,jak prošla. Krom pár slovních výstupů to bylo o.k.
Ale ten mladej, ten nám dává počudit. Od mala vždy hlučnější, akčnější, problémovější.Rebel každým coulem. Devítku jsme přežili se zaťatými zuby, teda já - on byl v pohodě - "přece se s těma debilama nebude zahazovat". Teď je v prváku na učilišti a doufala jsem, že se trochu probere. Ale ne, je to čím dál větší hrůza. Dredy a piercingem počínaje, "vymahači" dluhů u dveřích konče ( občas si půjčuje na akcích od kamarádů peníze, které nevrací), údajně za fotbálek, za kolu, vstupný, apod. Aspoň doufám, že to není nic horšího, ale konkrétně nic nevím. No a občas mi telefonuje třídní, že nedorazil do školy.
Nejhorší je ta bezmoc, strach, aby se mu nic nestalo, neprovedl nic atd.... Zmítám se mezi obviňováním, co jsem udělala špatně a lítostí. No hrůza.