Slzy v očích

Čekám své první dítě. Vždycky mě děsily a stále děsí představy, jak budeme prožívat pubertu svých dětí. Doba je taková, že si děti neváží ničeho, neznjí cenu peněz ani nemají smysl pro povinnost. Možná Vám přijde trochu hloupé, že takhle mluvím a přitom nosím mrně pod srdcem. Snařím se připravit na ty horší věci, abych je pak lépe zvládla. Vidím to reálně, nic si nemaluju, samozřejmě se také těším na ty hezké okamžiky štěstí plné úsměvů.
Při přečtení Vašeho článku se mi hrnuly slzy do očí. Rodič musí mít s dětmi takovou trpělivost a je pravda, že oni sami se musejí spálit, aby uznali že mají rodiče pravdu. Bojím se toho, moc.
Přeji Vám více pohody a mladším dětem poučení z příběhu jejich sestry.