Něco podobného znám...
Milá Maceško,
každý Tvůj článek,který přečtu, patří mezi to nejhezčí, co se tady objeví...
V tomhle případě vím úplně přesně, o čem píšeš... Několikrát jsem to zažila se svojí sestrou a pomáhala jsem mamce sebrat se a překonávat ty nejhorší životní rány, které ji uštědřilo její dítě..
Každý máme svoje větší či menší bolístky, moji bližní i moje vlastní rodina - my všichni už jsme zažili hodně utrpení a vždycky se zvedneme a jdeme dál.. Jak velké rány či ranky to byly, to víme jen my sami.., přesto,když čtu Tvoje příspěvky, vždy musím obdivovat , jak statečná a silná ty i Tvoje rodina - jste...
Hezký den....
Odpovědět