Re: Dlouho se tu nikdo nepohádal na téma spaní...

První syn mi krásně spal ve dne i v noci,hlavně venku v kočárku, když jsem měla čas a náladu, tak jsem jezdila, když čas nebyl, uspala jsem a zaparkovala. Vydržel tak i dvě hodinky. V noci spal také pěkně už od miminka, pěkně v postýlce. S druhým synem už to tak pohodové nebylo. Co jsme přijeli z porodnice, spal mi po půlhodince doma, v kočárku venku déle. Také spaní měl jemnější a silnější zvuky ho dokázaly probudit. Měla jsem pořád pocit, že nespí, mezitím jsem se věnovala domácnosti a staršímu synovi, kterému byly v té době 2 roky a na mladšího brášku žárlil. V noci to bylo také docela dobré, alespoň jsem se trochu po tom celodenním blázinci vyspala a hlavně se psychicky zregenerovala. Každý den uspávám své děti a jsem u nich, dokud neusnou. Starší syn měl rád písničky, později pohádky. Dnes má 3,5 roku a spí ve svém pokojíčku, někdy čtěme pohádku, někdy jde s manželem, někdy usne sám ... Mladšímu je dnes 1,5 roku a asi od jeho 1 roku to praktikuji tak, že si spolu lehneme, vezme si plínku, kterou si přiloží k obličeji, napije se čajíku a vezme si dudu, otočí se na bok a během 5 minut usne. Stejný postup máme při odpoledním spaní (vstáváme kolem 7, kolem 12 jde asi na 2,5 hodiny spát a pak usíná večer kolem 8). Polštář používáme klasický velký, aby na něm leželi celou plochou zádíček, je jen nízký, vybrala jsem z něj náplň - samozřejmě protialergický. Malé polštářky, které jsou v sadě s peřinkou do postýlky jsem pod hlavičku nikdy nedávala, používala jsem je spíše zpočátku při polohování na bok.