Re: Přehnaný úsudek

Boďko, je to tak, ALE miminko v bříšku nebrečí, je stále s námi, nechá nás vyspat, v klidu najíst, odpočinout, po porodu nastává obrovská změna, změna, na kterou maminka nemusí být připravena. Jsou dětičky, které více pláčí, mé dcerce také velice dlouho trvalo, než se vyrovnala s tím, že už není v bříšku, a lásce se postupně učíme, láska dle mého názoru roste spolu s děťátkem. Své dítě jsem také milovala a opečovávala, ale to, co k ní cítím nyní v jejích 18ti měsících se nedá ani popsat. Přesto jsem byla od dcerky odloučena na 12 h po těžkém porodu a veliké krvácivosti, kvůli které jsem nemohla vstávat. Pak nastaly problémy s kojením, se špatně se hojícím poporodním poranění, stálé nevyspání, atd. Dle mého názoru má maceška naprostou pravdu. Ta služba by byla skvělá. Někam zavolat, přijela by sociální pracovnice a zhodnotila situaci, poradila, vyslechla, pomohla. Ne každému může pomoci babička, manžel....a pak je toho na novopečené maminky ukřičených děťátek hodně.