Re: Otročení matek a přehnaná péče o dítě

Myslím si a určitě ne sama, že na výchovu dětí neexistuje žádný jednotný recept, jen je možné něco poradit z vlastních zkušeností - a to ještě třeba neplatí pro každé dítě a pro každého rodiče. Samozřejmě je nutné dětem se věnovat, o tom určitě nikdo nemá pochyb! Dítě není hračka, kterou lze někam položit a odložit...některé dítě vyčerpá veškeré síly rodičů, jiné se vychová snadno. Někdy je nejhorší období po narození, jindy naopak puberta. Já osobně jsem prvních šest měsíců po narození dcery byla totálně vyčerpaná, neboť stále plakala, měla střevní koliky, byla kojená, já jsem měla pocit, že buď mám málo mléka, nebo je slabé, ale dětská lékařka říkala, že dítě přibývá, i když ne moc a ať nepřestávám kojit. Dceru jsem pořád chovala, nevydržela jsem ji nechat plakat. Nebyly šátky, tudíž jsem ji držela na boku, zhoršila jsem si tím i stávající skoliózu atd. Pokud ji nebolelo bříško (což bohužel bylo po větší část dne), tak to bylo krásné usměvavé miminko - které přímo ze smíchu přecházelo rovnou v křečovitý pláč. Přesto, že v podstatě jsem byla odjakživa spíš neurastenická, tak jsem to vydržela, s dítětem neklepala, zkrátka jsem si říkala - někdy ten pláč snad přejde. A přešel...A když se narodila moje vnučka, bylo to totéž... Muselo se to vydržet.