Re: Holky neblázněte...

Šarko, nevím, proč hned odsuzovat pískoviště. To, že Tvou dceru to nebaví, není ten nejlepší důvod. Naše holky milují "akci", hodně cestujeme, snažíme se vymýšlet pořád něco nového a stejně, když vidí byť malinkou hromadu písku, nemůžeme je odtud dostat. To, že po každé procházce nebo výletě vypadáme jako čuňata, nám zas až tak moc nevadí. Protože se snažíme neodsuzovat ostatní, nebereme vážně ani odsudky jiných. I tak máme svých starostí dost.

To, že se spousta maminek dokáže bavit maximálně o hovínkách nebo tchýních plyne z toho, že těm dětem věnují totálně všechen čas a energii a to určitě v pořádku není. To vám řekne každý psycholog. Já bych ty maminy neodsuzoval a nedistancoval se od nich. Spíše potřebují pomoc, než vaše slova pohrdání. Ono taky hodně zaleží na partnerovi. Já sám se musím pořád učit toleranci a pochopení touhy mé manželky na chvíli vypnout, vypadnout ven a skutečně alespoň na chvíli úplně zapomenout že je vdaná a má děti. Taky mi to ze začátku moc nešlo (ne že už bych v tom teď byl dokonalý, ale učím se...). Nějak jsem tomu ani nechtěl rozumět. Ta doba už naštěstí pominula a myslím, že to pomáhá i našemu vzájemnému vztahu. Svobodní už sice nejsme, ale taky nejsme žádní vězni bez osobních tužeb a představ. Je to opravdu o porozumění tomu druhému, což je na vztahu asi to nejtěžší. Ne, že by to člověk vůbec nedokázal. Spíše mám pocit, že se tomu někdy programově bráníme.


Určite nění nic špatného na tom, když si mamina (zláště pak už tak velkého dítěte, jako je 2,5 roku) na týden odjede sama odpočinout. Ba naopak bych to viděl jako velmi vhodné jak pro fyzické tak i duševní zdraví všech zůčastněných (jak pro ženu, tak i pro muže a v neposlední řadě i pro to dítě). Jestliže Tě za to tudíž někdo odsuzoval, tak pouze z nevědomosti (jinak už zbývá pouze závist a z ní vyplývající hloupost). I ty bezdětné kamarádky jsou docela velkou výhodou. Alespoň člověku nedovolí zavřít se úplně do svého světa a ztratit kontakt s realitou. Nakonec, myslím, že i v tomto případě je to výhodné pro obě strany.

A tak prosím neodsuzujme. Musím přiznat, že i já mám někdy problém překousnout některé poznámky od Monty. Někdy si říkám, jestli není až příliš velký extrém. Jenže copak já vím, co je normální a co ne? Nevim... A ... končím. Sorry za ten dlouhý "výpotek"...