Cvičení

Vidím se jako dnes,když jsme přišli z neurologie (syn měl 3 měsíce)a já doma brečela,že musíme cvičit Vojtovku. Nepřišel mi vůbec "divný" a na neurologii jsme chodili "preventivně" jako dohled po klešťovém porodu. paní doktorka byla hodně pečlivá, naznala,že syn je hypotonický a preferuje více pravou stranu, nechtěla nic podcenit a já jsem jí za to teď nesmírně vděčná. Cvičili jsme 7 měsíců 4x denně (strach,že nebude v pořádku mi opravdu nedovolil to necvičit poctivě) a nakonec jsme dokonce cvičením předběhli všechny ty jejich tabulky. O Vojtově metodě jsem slyšela už před tím, než jsem ji potřebovala,ale nikdy mě nanapadlo, co to vlastně je, jak je náročná fyzicky (když už má dítko sílu a psychicky pro matku). Manžel je slabší povahy a když viděl co s malým dělám, tak řekl,ať se nezlobím,že to on nemůže a bylo to všechno na mě. Starší syn se chodil zavírat do chodby,aby neslyšel jak malý brečí a já kolikrát s ním. Časem si ale malý zvyknul na to že "cvičí" a už ani neplakal.Nic je to pryč, a pro nás naštěstí s dobrým koncem. Všem,které cvičíte přeji hodně síly.