Re: Cvičení

Rony, pokud chces, tak ti spis muzu na meil poslat adresu moji mamy, ta si to vsechno uzila nejvic a nejvic o tom vi. A co se tyka toho sourozenectvi, tak je to asi slozite - bracha je mladsi nez ja o 4,5 roku a i kdyz se nasi snazili, tak jsem proste oproti jinejm detem zazila neco dobryho navic a neco spatnyho navic, tezko se to nejak da zevseobecnet. Dost se mi venovali, abych netrpela nedostatkem pozornosti, chodila jsem na hodne krouzku a podobne, to bylo urcite dobry,ale zase jsem byla min v kolektivu deti treba od znamejch, protoze na to proste nebyl moc cas. Treba na hory jsme nejezdili, takze dodnes neumim lyzovat, ale nijak ustrkovana si tim nepripadam Ale co mne fakt vadilo, bylo v jednom obdobi obtydenni traveni vikendu v USP Horni Poustevna, kde bracha byl u jeptisek a mama co dva tydny osnovala povinnou navstevu na cely vikend. Tam nebylo co delat, je to minivesnicka v pohranici, bylo mi tehdy neco mezi 8-14, takze pro pubertacku fakt mor.
Takze celkove jsem na tom dneska tak, ze brachu mam rada, vidam se s nim a v pripade potreby bych mu pomohla, ale ostatni postizene nevyhledavam a v pripade toho, ze by se mi postizene dite narodilo jsem presvedcena, ze by putovalo do ustavu. Mozna je to drsny, ale kdyz vidim mamu, jak tim ztratila celej zivot a ani ted nema klid, nechtela bych proste nic podobnyho, navic mam jinou povahu, nejsem prvoplanova Matka Tereza. Na rady jak nejlepe pojmout sourozenecke souziti nebudu ta prava, ale s tim cvicenim by ti mama asi rekla dost, tak kdyz budes chtit, nech tady vzkaz.